Program péče o migrénu

Týden čtvrtý

Den dvacátý třetí:

Začínáme čtvrtý a poslední týden programu, který jsme pro vás sestavili v rámci organizace Migréna-help. Jde o program péče o sebe a migrénu. Každý den v měsíci vám nabízíme jednu zásadu vycházející ze správné praxe v léčbě tohoto onemocnění. Program je sestaven dle vědecky ověřených poznatků.

Věříme, že vám program přinese užitek, a posune vás v léčbě vaši migrény zase o kus dál. Samozřejmě to však není možné garantovat. Program berte jako příležitost k systematickému zaměření se na svou migrénu, a to den za dnem.

Některé zásady jsou vhodné pro osoby, které získaly diagnózu migréna teprve nedávno, jiné jsou zase určené spíše lidem, kteří se s touto nemocí potýkají celá léta. Snažili jsme se vyhovět pokud možno co nejširšímu okruhu zájemců.


Den dvacátý čtvrtý: Pracujte s úzkostí z migrény I.

Migréna a úzkost se často vyskytují společně. Spouští úzkost migrénu, nebo způsobuje migréna úzkost? Na tuto otázku je těžké odpovědět. Studie však ukazují, že celoživotní výskyt úzkosti je významně vyšší u lidí s migrénou než u běžné populace (Americká asociace pro úzkost a depresi). Úzkostí trpí asi 20 % lidí s epizodickou migrénou a 30 - 50 % lidí s chronickou migrénou. "Je velmi logické, že se cítíte smutní či frustrovaní, když žijete s chronickým onemocněním jako je migréna, jež ovlivňuje váš život tak zásadním způsobem," říká americká specialistka na migrénu Dawn Buse. Mezi příznaky úzkosti patří časté starosti, strach a podrážděnost: obáváme se, kdy přijde další útok, cítíme se bezmocní z nepředvídatelných symptomů a frustrovaní z mnoha dalších aspektů, kterými migréna ovlivňuje naše životy. Je ale důležité si uvědomit, že migréna a úzkost nebo deprese nepředstavují něco, za co si osoby s migrénou mohou samy, a že existují možnosti léčby.


Úzkost je léčitelná mnoha způsoby, včetně léků zaměřených na nervový systém. Existují také nefarmakologické cesty:

1. Zkuste kognitivně-behaviorální terapii

Léčba, která zahrnuje kognitivně behaviorální terapii (KBT), pomáhá lépe zvládat stres a měnit způsoby, kterými myslíme a jednáme, což může přispět k umenšení úzkosti.


Den dvacátý pátý: Pracujte s úzkostí z migrény II.

2. Zkuste biofeedback

Biofeedback se provádí pomocí přístroje, který měří mozkovou činnost, a dává uživateli vizuální záznam o změnách v mozkové činnosti. Uživatel se potom vlastní vůlí snaží ovlivnit mozkovou činnost určitým směrem - nejčastěji k uvolnění.

2. Relaxujte

Relaxační metody přispívají ke zklidnění nervového systému meditativními cvičeními jako je hluboké dýchání nebo provádění řízených vizuálních obrazů.

4. Buďte v kontaktu s rodinou

Možná budete muset někdy vaše plány s rodinou zrušit, možná budete muset odejít dříve z oslavy nebo se budete muset úplně omluvit. Ale nepřestávejte si dělat plány, jinak se dostanete do nebezpečí izolace, úzkosti a deprese.

Zlepšení či úplné vymizení úzkostných stavů přispěje také k lepším výsledkům v léčbě migrény, tedy ke zmírnění zdravotních potíží a zlepšení kvality vašeho života!


Den dvacátý sedmý: Zařiďte se dle počasí

Dle výzkumů mají změny počasí a obecně klimatu jako takového dopady na lidské zdraví. Nejvíce je pociťují lidé s chronickým onemocněním jako například osoby s migrénou. Změny teploty či atmosferického tlaku ((obzvláště ty náhlé). přílišné sucho či bouřky a další jsou jedněmi z nejdůležitějších spouštěčů migrenózních záchvatů.

Není tedy od věci mít pravidelný přehled jak o klasických předpovědích počasí, tak i o předpovědích zátěže počasí na organismus (tzv. biometeorologických předpovědích). Nabízí je například Český hydrometeorologický ústav. Každý den zde naleznete doporučení, čemu se vyvarovat a jaká míra zátěže je pro vás aktuálně vhodná.


Den dvacátý šestý: Získejte větší kontrolu nad svou nemocí

Tím, že si povedete záznamy o jednotlivých aspektech své migrény, budete moci po čase přijít na to, co vám nejlépe funguje pro zmírnění obtíží. Po vyhodnocení záznamů zjistíte, že vám pomůže například změna ve vašem životním stylu a/nebo v užívání léků. Bude vám jasnější, co je faktorem při spouštění záchvatu migrény - nějaký druh potravin, určitá forma pohybu nebo změna v kvalitě spánku. Pomocí těchto informací byste měli být schopni porozumět tomu, co u vás nejčastěji záchvaty migrény způsobuje, a tak s nimi lépe pracovat.

Aplikace pro zaznamenávání aspektů migrény v českém jazyce je k dispozici již od roku 2020 a na návrhu jejích funkcí se podílela organizace Migréna-help.


Den dvacátý osmý: Zjistěte si, zda netrpíte hypoglykémií

Hypoglykémie je stav abnormálně nízké hladiny cukru v krvi, který může být zodpovědný za spuštění migrenózního záchvatu. Pokud má naše tělo nedostatek kalorií, pak hladina cukru v krvi klesá příliš nízko. To se může stát, pokud vynecháme jídlo, jíme potraviny s vysokým obsahem cukru nebo držíme příliš přísné diety. Mezi hlavní příznaky hypoglykémie patří: bolest hlavy, migréna, zmatenost, nevolnost, pocení a slabost.

Pokud se domníváte, že by vaše záchvaty mohly být spojeny s nízkou hladinou cukru v krvi, měli byste se ji pokusit udržet pod kontrolou a věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak se stravujete. Ideální jsou malá, častá jídla s nízkým obsahem cukru. Udělejte vše pro to, abyste nezmeškali snídani, a obědváte-li brzy, nezapomeňte na odpolední svačinu, abyste neměli hlad. Pokud míváte bolest hlavy v době, kdy se probouzíte, můžete jí zabránit svačinou před spaním. Ta by měla být s vlákninou, aby se prodloužil její účinek (vezměte si tedy například cereálie). Snažte se také zlepšit kvalitu svého stravování. Jezte vyváženou stravu: více čerstvého ovoce, zeleniny a bílkovin, málo rafinovaných, ochucených a instantních potravin, koláčů, sušenek a zmrzliny.

Tyto jednoduché úpravy mohou přinést skutečnou změnu v četnosti a závažnosti vašich migrenózních záchvatů.  


Den dvacátý devátý: Pečujte o svůj spánek

Nedostatečný nebo nekvalitní spánek zvyšuje nebezpečí vzniku migrenózních záchvatů. Dbejte tedy o to, aby váš spánek byl klidný a pravidelný, a pokud je to třeba, proveďte ve vašem životním stylu změny. Režim spánku i probouzení by měl být přibližně stejný každý den a denně měli byste spát alespoň 7 až 8 hodin. Neostýchejte se zdřímnout si také během dne! Odborníci mimo to doporučují vyhýbat se látkám, které zhoršují spánek, jako je kofein, nikotin a alkohol.

Aplikací těchto poměrně jednoduchých změn ve vašem životním stylu můžete dosáhnout velkých úspěchů! 


Den třicátý: Otestujte si nabyté znalosti!

Ku příležitosti posledního dne tohoto programu si můžete otestovat vaše znalosti v kvízu:


Zdroj: Migraine Again, The Migraine Trust, American Migraine Foundation